Princip holografie
od Aleše Kracíka

Holografie je fotografický proces užívaný většinou pro tvorbu 3D obrazů. Hologramy jsou vytvořeny s pomocí laseru generujícího koheretní záření a světlocitlivého materiálu chemicky podobném běžné fotografické emulzi.

Hologram je záznam tvořený vzorkem světelných linek (interfereční vzorek), který vzniká interferencí dvou paprsků laserového světla. Pravý paprsek na následujícím příkladu se nazývá referenční. Dopadá přímo na holografický film. Druhý paprsek je směrován na objekt, kde je odražen a na holografickém filmu dochází k interferenci s referečním paprskem. Odražený paprsek(červený) se nazývá objektový.

Jesliže je hologram po zpracování osvícen referečním paprskem ve správném úhlu, vytvoří se 3D obraz původního objektu. Narozdíl od fotografie či malby je hologram schopen zaznamenat všechny vizuální aspekty objektu - velikost, tvar, texturu a relativní pozici.

Historie

Počátky holografie sahají až do roku 1947, kdy britsko-maďarský vědec Dennis Gabor vyvinul teorii holografie během své práce na zlepšení rozlišení elektronového mikroskopu. Slovo hologram je složeno ze slov řeckého původu holos (znamenající celkový,celý) a gramma (znamenající zpráva).


Dr. Dennis Gabor v Museu Holografie

První laserový hologram byl vytvořen Emmettem Leithem a Jurisem Upattnieksem v roce 1962 na Michiganské Universitě.